|
ODDĚLENÍ OCHRANNÝCH ZNÁMEK A VZORŮ |
|
|
L123 |
Zamítnutí přihlášky ochranné známky Evropské unie (Článek 7 Nařízení o ochranné známce Evropské unie („nařízení“) a Článek 42 (2 Nařízení o ochranné známce Evropské unie („nařízení“)
Alicante, 23/11/2017
Jiří Střelák
Šumberova 42
CZ-162 00 Praha 6
REPÚBLICA CHECA
Přihláška č. : |
016902711 |
Vaše značka : |
27383 |
Ochranná známka : |
HUJO |
Druh známky : |
Slovní známka |
Přihlašovatel : |
František Hujo Kotešová 424 SK-01361 Kotešová ESLOVAQUIA |
Úřad vznesl dne 24/07/2017 výhradu zápisné nezpůsobilosti v souladu s čl. 7 odst. 1 písm. f) a čl. 7 odst. 2 nařízení, jelikož zjistil, že přihlášená ochranná známka je v rozporu s dobrými mravy.
Přihlašovatel dne 08/09/2017 předložil své vyjádření, které je možné shrnout takto:
Dle článku 2 nařízení mohou být ochrannou známkou slova, která jsou schopna grafického znázornění, zejména slova, včetně osobních jmen, kresby, písmena, číslice, tvar výrobku nebo jeho balení za podmínky, že jsou schopna odlišit od sebe výrobky nebo služby různých podniků. Přihlášené označení je osobním jménem přihlašovatele. Splňuje tedy podmínky stanovené v článku 2 nařízení.
Přihlašovatel je majitelem 2 zapsaných národních slovních ochranných známek ve znění „HUJO“ v České a Slovenské republice.
Přihlašovatel své příjmení a název značky užívá od roku 1999, kdy bylo vydáno Živnostenské oprávnění k podnikání, a dále je také majitelem slovenské firmy HUJO s.r.o.
Vulgární označení v polském jazyce po penis je „chuj“ a ne „hujo“. Slova „chuj“ a „hujo“ nejsou shodné, jinak se vyslovují a to i v polském jazyce. Slovo „HUJO“ nemá v polském jazyce vulgární význam.
Přihlašovatel odkázal k řadě obdobných označení, která byla Úřadem zapsána.
V souladu s článkem 94 nařízení Úřad přijme rozhodnutí založené na důvodech nebo důkazech, ke kterým měl přihlašovatel možnost se vyjádřit.
Po řádném zvážení argumentů přihlašovatele Úřad dospěl k rozhodnutí, že trvá na vznesené výhradě.
Podle článku 7 odst. 1 písm. f) nařízení o OZEÚ se ochranné známky, které jsou v rozporu s veřejným pořádkem nebo s dobrými mravy do rejstříku nezapíšou.
K prvnímu argument přihlašovatele Úřad uvádí, že v žádném případě nerozporuje znění článku 4 nařízení o OZEÚ (přihlašovatel chybně uvedl článek 2), nicméně odkazuje k článku 7 odst. 1 písm. f) nařízení, které vylučuje ze zápisu ochranné známky, které jsou v rozporu s veřejným pořádkem nebo s dobrými mravy. Přihlašované označení tak tedy splňuje podmínky stanovené článkem 4, nicméně spadá pod jeden z absolutních důvodů pro zamítnutí zápisu stanovených v článku 7 nařízení.
Co se týká vnitrostátních rozhodnutí, na která se přihlašovatel odvolává, judikatura stanoví, že:
režim ochranných známek Evropské unie je samostatným systémem s vlastním souborem pravidel a specifickými cíli. Jde o soběstačný systém, jehož použití nezávisí na žádném vnitrostátním systému … Způsobilost označení k zápisu jako ochranné známky Evropské unie musí být tedy posuzována pouze na základě příslušných pravidel Evropské unie. V souladu s tím není úřad, a případně soud Evropské unie, vázán rozhodnutím přijatým v členském státu nebo třetí zemi, které připouští způsobilost téhož označení k zápisu jako národní ochranné známky. Tak je tomu i v případě, že takové rozhodnutí bylo přijato podle vnitrostátní právní úpravy harmonizované podle směrnice 89/104 nebo v zemi patřící do jazykové oblasti, ze které dotčené slovní označení pochází.
(27/02/2002, T‑106/00, Streamserve, EU:T:2002:43, § 47).)
Dále je třeba podotknout, že odkazy k české a slovenské národní známce jsou irelevantní, neboť v těchto státech není polština oficiálním jazykem, a označení „HUJO“ tak nebude chápáno ve stejném smyslu, jak mu budou rozumět polští spotřebitelé. To, že je označení akceptovatelné v České a Slovenské republice nemusí nutně znamenat, že je akceptovatelné v celé Unii.
Úřad nezpochybňuje tvrzení přihlašovatele, nicméně ani tyto uvedené skutečnosti nic nemění na faktu, že Úřad i nadále zastává názor, že přihlašované označení není zápisuschopné podle článku 7 odst. 1 písm. f) nařízení o OZEÚ, neboť v polském jazyce bude rozuměno jako vulgární výraz pro penis.
Se čtvrtým argumentem přihlašovatele Úřad nesouhlasí. Úřad předložil, ve svém sdělení ze dne 24/07/2017, úryvek s polského internetového slovníku pro heslo „HUJ“, které uvádí, že se jedná o vulgární označení pro penis (skutečnost, že i slovo „CHUJ“ je vulgárním označením pro penis je pro posouzení tohoto případu irelevantní). Pro polsky hovořící spotřebitele přidání písmene „O“ na konec slova „HUJ“ nezmění význam tohoto slova natolik, aby dostalo jiný či žádný význam. Slovo „HUJO“ tak tedy bude polsky hovořícími spotřebiteli vnímáno jako označení, které je v rozporu s dobrými mravy, neboť je budou vnímat jako vulgární označení pro penis, i když není gramaticky správně.
Pokud jde o tvrzení přihlašovatele, že EUIPO již provedl řadu podobných zápisů, ustálená judikatura uvádí, že „rozhodnutí o zápisu označení jako ochranné známky Evropské unie … jsou přijímána v rámci přesně stanovené pravomoci, a nikoliv v rámci diskreční pravomoci“. Způsobilost označení k zápisu jako ochranné známky Evropské unie musí být tudíž posuzována výlučně na základě nařízení tak, jak je vykládáno soudemUnie, a nikoli na základě dřívější rozhodovací praxe úřadu (15/09/2005, C‑37/03 P, BioID, EU:C:2005:547, § 47; a 09/10/2002, T‑36/01, Glass pattern, EU:T:2002:245, § 35).
„Z judikatury Soudního dvora je zřejmé, že dodržování zásady rovného zacházení musí být uvedeno do souladu s dodržováním zásady legality, podle které se nikdo nemůže dovolávat ve svůj prospěch protiprávnosti učiněné ku prospěchu jiného“ (27/02/2002, T‑106/00, Streamserve, EU:T:2002:43, § 67).
Vzhledem k výše uvedeným důvodům a v souladu s čl. 7 odst. 1 písm. f a čl. 7 odst. 2 nařízení se tímto přihláška ochranné známky Evropské unie č. 16 902 711 zamítá pro všechny požadované výrobky a služby.
Podle článku 67 nařízení o ochranné známce Evropské unie („nařízení o OZEU“) máte právo odvolat se proti tomuto rozhodnutí. Podle článku 68 nařízení o OZEU musí být odvolání podáno u úřadu písemně do dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Odvolání se podává v jazyce řízení, ve kterém bylo napadené rozhodnutí vydáno. Kromě toho musí být do čtyř měsíců od téhož dne předloženo písemné odůvodnění odvolání. Odvolání se považuje za podané až po zaplacení poplatku za odvolání ve výši 720 EUR.
Klara BOUSKOVA