Zamítnutí přihlášky ochranné známky Evropské unie (Článek 7 Nařízení o ochranné známce Evropské unie („nařízení“) a Článek 42 (2 Nařízení o ochranné známce Evropské unie („nařízení“)

Alicante, 11/12/2019

ROTT, RŮžIČKA & GUTTMANN A SPOL.

Vyskočilova 1566

CZ-140 00 Praha 4

REPÚBLICA CHECA

Přihláška č. :	018080904
Vaše značka :	TM/TR-4101-337/EM
Ochranná známka :
Druh známky :	Figurativní známka
Přihlašovatel :	VESTEL BEYAZ ESYA SANAYI VE TICARET A.S. Organize Sanayi Bölgesi Manisa 45030 TURQUÍA

Úřad vznesl dne 30/07/2019 výhradu zápisné nezpůsobilosti v souladu s čl. 7 odst. 1 písm. b) a c) a čl. 7 odst. 2 nařízení, jelikož zjistil, že přihlášená ochranná známka postrádá rozlišovací způsobilost, a to z důvodů uvedených v přiloženém dopise.

Přihlašovatel dne 27/09/2019 předložil své vyjádření, které je možné shrnout takto:

1. Přihlašovatel nesouhlasí s tím, že by relevantní anglicky hovořící spotřebitelé vnímali prvek “vegi” obsažený v označení ve spojitosti s výrazem vegetable – zelenina.

2. Označení nemá výlučně popisný charakter pro všechny výrobky uvedené ve výhradě úřadu. Například označení není popisné pro “vysavače a jejich součásti” či “pračky, stroje na praní, myčky nádobí”, jelikož mytí či praní zeleniny nepatří mezi jejich hlavní vlastnosti. Tvrzení, že předmětné výrobky jsou určeny pro vyprání či umytí stop zanechaných od zeleniny, je čirá spekulace bez jakéhokoli reálného důvodu.

3. Úřad nedostatečně zohlednil grafické a barevné provedení označení, které přihlašovatel dlouhodobě používá i u svých dalších úřadem dříve zapsaných ochranných známek, a které přináší označení rozlišovací způsobilost.

V souladu s článkem 94 nařízení úřad přijme rozhodnutí založené na důvodech nebo důkazech, ke kterým měl přihlašovatel možnost se vyjádřit.

Po řádném zvážení argumentů přihlašovatele úřad dospěl k rozhodnutí, že trvá na vznesené výhradě.

Obecné poznámky

Podle čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení se nezapisují „ochranné známky, které jsou tvořeny výlučně označeními nebo údaji, které mohou sloužit v oblasti obchodu k označení druhu, jakosti, množství, účelu, hodnoty, zeměpisného původu nebo doby výroby výrobků nebo poskytnutí služby nebo jiných jejich vlastností“.

Podle ustálené judikatury je každý z důvodů pro zamítnutí zápisu vypočtených v čl. 7 odst. 1 nařízení na ostatních nezávislý a vyžaduje samostatný přezkum. Mimoto je vhodné tyto důvody pro zamítnutí vykládat ve světle obecného zájmu, který je základem každého z nich. Obecný zájem vzatý v úvahu musí odrážet rozdílné úvahy podle dotčeného důvodu pro zamítnutí (16/09/2004, C‑329/02 P, SAT/2, EU:C:2004:532, § 25).

Tím, že zakazuje zápis popisných označení nebo údajů jakožto ochranných známek Evropské unie, čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení sleduje cíl obecného zájmu, který vyžaduje, aby označení nebo údaje popisující vlastnosti výrobků nebo služeb, pro které je zápis požadován, mohly být všemi volně užívány. Toto ustanovení tudíž brání tomu, aby takováto označení nebo údaje byly vyhrazeny pro jediný podnik z důvodu zápisu jakožto ochranná známka. (23/10/2003, C‑191/01 P, Doublemint, EU:C:2003:579, § 31).

„Označeními a údaji uvedenými v čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení jsou taková označení a údaje, které mohou při běžném užívání z hlediska cílové veřejnosti sloužit k označení výrobku nebo služby, pro které je zápis požadován, buď přímo, nebo tím, že uvádějí jednu z jejich podstatných vlastností“ (26/11/2003, T‑222/02, Robotunits, EU:T:2003:315, § 34).

Podle čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení se nezapisují „ochranné známky, které postrádají rozlišovací způsobilost“.

Ochrannými známkami, na které se vztahuje čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení, jsou zejména ty ochranné známky, které neumožňují relevantní veřejnosti „při dalším nabytí dotčených výrobků nebo využití služeb zopakovat nákupní zkušenost, pokud byla její zkušenost pozitivní, nebo se jí vyhnout, pokud byla tato zkušenost negativní“ (27/02/2002, T‑79/00, Lite, EU:T:2002:42, § 26). Je tomu tak mimo jiné v případě označení, která jsou běžně používána pro uvádění dotyčných výrobků nebo služeb na trh (15/09/2005, T‑320/03, Live richly, EU:T:2005:325, § 65).

Rovněž podle ustálené judikatury je způsob, jakým relevantní veřejnost vnímá ochrannou známku, ovlivněn mírou pozornosti dané osoby a tato míra bude s největší pravděpodobností různá v závislosti na kategorii dotčených výrobků nebo služeb (05/03/2003, T‑194/01, Soap device, EU:T:2003:53, §  42; a 03/12/2003, T‑305/02, Bottle, EU:T:2003:328, § 34).

K argumentům přihlašovatele

Jak již uvedl úřad ve své výhradě ze dne 30/07/2019 „relevantní spotřebitel hovořící anglickým jazykem by chápal význam označení v tomto smyslu: vypere/umyje zeleninu.

Výše uvedený význam slov obsažených v ochranné známce dokládají následující odkazy na slovníky:

VEGETABLE „Zelenina“

WASH „Umýt, prát“

(informace získané ze SEZNAM SLOVNÍK online dnešního dne na

https://slovnik.seznam.cz/preklad/anglicky_cesky/).

Co se týče slova „vegi“ oproti plnému výrazu „vegetable“ v anglickém jazyce, tak Úřad konstatuje, že tento fakt nepřináší označení jakoukoliv rozlišovací způsobilost, jelikož se nejedná o překvapivý, zarážející, neobvyklý, svévolný a/nebo samo o sobě význam označení měnící prvek, ani nevyžaduje určité duševní úsilí spotřebitele pro okamžité a přímé spojení s výrazem, na který odkazuje. Relevantní spotřebitel hovořící anglickým jazykem slovo „vegi“ asociuje s plným výrazem „vegetable“ bez jakýchkoliv potíží.

V tomto případě by relevantní spotřebitelé označení vnímali jako označení poskytující informace, že předmětné výrobky, jako jsou pračky, myčky nádobí či stroje na čištění podlah, apod. v třídě 7 jsou určeny pro vyprání či umytí stop zanechaných od zeleniny. Relevantní spotřebitel by tudíž bez ohledu na určité obrazové prvky tvořené zobrazením symbolů jednotlivých druhů zeleniny a ovoce v ohraničeném prostoru, ke kterému směřují přerušované šipky, a pod kterým jsou odlišnými barvami provedeny slovní prvky „vegi“ a „wash“ vnímal označení jako označení poskytující informace o druhu dotčených výrobků. Obrazové prvky posilují popisný charakter označení.

Vzhledem k tomu, že má označení jasný popisný význam, postrádá rovněž rozlišovací způsobilost, a tudíž je napadnutelné podle čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení o OZEU, neboť není způsobilé plnit základní funkci ochranné známky, totiž odlišit výrobky nebo služby jednoho podniku od výrobků nebo služeb jiných podniků.“

Čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení o OZEU – popisný charakter přihlašované ochranné známky

Čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení o OZEU vylučuje ze zápisu ochranné známky, které jsou tvořeny výlučně označeními nebo údaji, které mohou sloužit v oblasti obchodu k označení druhu, jakosti, množství, účelu, hodnoty, zeměpisného původu nebo doby výroby výrobků nebo poskytnutí služeb nebo jiných jejich vlastností.

Raison d’être tohoto ustanovení je obecný veřejný zájem s cílem zajistit, aby popisná označení nebo údaje týkající se výrobků a služeb mohla být používána volně, a to zabráněním tomu, aby taková označení nebo údaje byly předmětem výlučných práv jako ochranné známky (v tomto smyslu viz 04/05/1999, C-108/97 & C-109/97, Chiemsee, EU:C:1999:230, bod 25).

Přezkoumání přihlášek ochranných známek k zápisu nesmí být minimální, nýbrž musí být striktní a úplné, aby se předešlo tomu, že ochranné známky budou zapsány neoprávněně, a musí zajistit z důvodu právní jistoty a řádného úředního postupu, že ochranné známky, jejichž užívání by mohlo být úspěšně napadeno u soudu, nejsou zapsány (06/05/2003, C-104/01, Libertel, EU:C:2003:244, bod 59).

Aby se na označení uplatnil zákaz stanovený v uvedeném ustanovení, musí mít dostatečně přímou a konkrétní spojitost s dotčenými výrobky nebo službami, která dotyčné veřejnosti umožní vnímat bezprostředně a bez dalšího přemýšlení popis dotčených výrobků a služeb nebo některé z jejich vlastností (v tomto smyslu viz 20/07/2004, T-311/02, Limo, EU:T:2004:245, bod 30 a 22/06/2005, T-19/04, Paperlab, EU:T:2005:247, bod 25).

V tomto ohledu je třeba konstatovat, že volba zákonodárce, pokud jde o slovo „vlastnost“, zdůrazňuje skutečnost, že označení uvedená v tomto ustanovení jsou pouze taková, jež slouží k označení charakteristiky a jež jsou snadno rozeznatelná příslušnou skupinou zákazníků výrobků, pro něž je zápis požadován. Tedy, zápis označení může být zamítnut podle čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení o OZEU pouze tehdy, pokud je důvodné se domnívat, že bude skutečně rozpoznán příslušnou skupinou osob jako popis jedné z těchto vlastností (10/03/2011, C-51/10 P, 1000, EU:C:2011:139, bod 50 a citovaná judikatura; 27/04/2016, T-89/15, Niagara, EU:T:2016:244, bod 14).

Podobně musí být zamítnut zápis slovního označení, pokud alespoň jeden z jeho možných významů označuje vlastnost dotčených výrobků nebo služeb (04/05/1999, C-108/97 & C-109/97, Chiemsee, EU:C:1999:230, body 30–31; 23/10/2003, C-191/01 P, Doublemint, EU:C:2003:579, bod 32).

Relevantní veřejnost a území

Z ustálené judikatury vyplývá, že rozlišovací způsobilost ochranné známky musí být posuzována jednak s přihlédnutím k výrobkům nebo službám, pro které byl zápis požadován, a jednak k vnímání ze strany relevantní veřejnosti (21/01/2010, C-398/08 P, Vorsprung durch Technik, EU:C:2010:29, bod 34; 08/05/2008, C-304/06 P, Eurohypo, EU:C:2008:261, § 67; a 29/04/2004, C-473/01 P a C-474/01 P, Tabs, EU:C:2004:260, bod 33).

Výrobky, na které se vztahuje námitka:

Třída 7 Pračky; stroje na mytí a praní; myčky nádobí; odstředivky (bez ohřevu); elektrické stroje na čištění podlah, koberců nebo podlahových krytin; vysavače a jejich součásti.

V případě dotčených výrobků třídy 7, s ohledem na jejich povahu se relevantní veřejnost skládá z široké veřejnosti, která je dobře informovaná a přiměřeně pozorná a obezřetná. Úroveň pozornosti průměrného spotřebitele se vždy liší v závislosti na kategorii dotčených výrobků či služeb (13/02/2007, T-256/04, Respicur, EU:T:2007:46, bod 42 a 07/10/2010, T-244/09, Acsensa, EU:T:2010:430, bod 18). Vzhledem k charakteru a vymezení dotčených výrobků třídy 7 (výrobky běžné spotřební elektroniky) bude úroveň pozornosti relevantního spotřebitele na průměrné úrovni.

Kromě toho je při posuzování způsobilosti přihlašované ochranné známky k ochraně dle ustanovení čl. 7 odst. 1 nařízení o OZEU třeba přihlédnout k anglicky hovořící veřejnosti na území Evropské unie (20/09/2001, C-383/99 P, BABY-DRY, EU:C:2001:461, bod 42 a 27/11/2003, T-348/02, Quick, EU:T:2003:318, bod 30), neboť slovní prvky přihlašované ochranné známky budou pro běžného spotřebitele disponovat relevantním významem právě v tomto jazyce. Anglický význam slov uvedených v označení úřad ve výhradě jednoznačně uvedl a přihlašovatel je zčásti nerozporuje.

Čl. 7 odst. 1 písm. b) a c) nařízení o OZEU

U dotčeného označení je potřeba posoudit rozlišovací způsobilost nikoliv každého prvku odděleně, avšak posoudit označení jako celek, což se ze strany úřadu stalo.

Stejným způsobem musí být popisný charakter určen nejen ve vztahu ke každému slovu posuzovanému samostatně, ale také ve vztahu k celku, který slova společně tvoří (11/04/2013, T-294/10, CARBON GREEN, EU:T:2013:165, bod 17).

Ačkoli průměrný spotřebitel obvykle vnímá ochrannou známku jako celek a nepokračuje v analýze jejích různých detailů, zůstává skutečností, že při vnímání slovního označení ji rozdělí na prvky, které pro něj, naznačují konkrétní význam, nebo které mu připomínají známá slova (10/02/2015, T-85/14, DINKOOL, EU:T:2015:82, § 46; 12/11/2008, T-281/07, Ecoblue, EU:T:2008:489, § 30 a tam citovaná judikatura). To samé platí pro figurativní ochranné známky obsahující slovní prvky, kdy se spotřebitel zejména zaměří na slovní prvky. V projednávaném případě si relevantní veřejnost okamžitě rozdělí přihlášenou ochrannou známku na termín „Vegi“ a termín „Wash“, čemuž nahrává i jejich odlišné barevné provedení. Jelikož se slova vegetable a wash řadí mezi nejběžnější a základní anglická slova, je potřeba se věnovat argumentu přihlašovatele, že slova vegi a vegetable nebudou vnímána jako synonymní. Tomu však odporuje získaná praktická zkušenost úřadu v přezkumu zápisné způsobilosti ochranných známek, posouzení ze strany rodilých mluvčích, zvuková posouzení ochranné známky, kdy slovo vegi je vyslovováno totožně s vegie či veggie (neformálním výrazem pro zeleninu - https://en.wiktionary.org/wiki/vegie) a hlavně posouzení ze strany relevantní veřejnosti, která nebude mít jakoukoliv překážku tuto okamžitou asociaci učinit, k čemuž jí navíc dopomáhají obrazové prvky.

Přihlašovatel rozporuje i to, že označení nemá výlučně popisný charakter pro všechny výrobky uvedené ve výhradě úřadu (zejména pro “vysavače a jejich součásti” či “pračky, stroje na praní, myčky nádobí”), jelikož mytí či praní zeleniny nepatří mezi jejich hlavní vlastnosti. Tvrzení, že předmětné výrobky jsou určeny pro vyprání či umytí stop zanechaných od zeleniny, je dle přihlašovatele čirá spekulace bez jakéhokoli reálného důvodu. Úřad však musí uvést, že naopak pro relevantní spotřebitele, často tvořené i rodiny s malými dětmi, je naopak kritérium schopnosti vyprání či umytí stop zanechaných od zeleniny, které jsou jinak obtížně vypratelné/umyvatelné, významným důvodem pro výběr konkrétních výrobků do domácnosti. V rámci subjektivní volby podobné kritérium může hrát významnější roli, než samotné technické vlastnosti konkrétního výrobku. Navíc je potřeba uvést, že vlastnost lze definovat jako „[a] rozlišující vlastnost/parametr nebo atribut věci, osoby, jevu atd., obvykle rozdělený do tří kategorií: (1) fyzický (physical), (2) funkční (functional) a (3) provozní (operational)“ (Business Dictionary na adrese http://www.businessdictionary.com/definition/characteristic.html). Úřad zkoumal dotčené označení ve všech třech zmíněných aspektech vůči dotčeným výrobkům. Označení pro dotyčné výrobky bylo taktéž zkoumáno s ohledem na realitu trhu a zvyky spotřebitelů. Ve světle výše uvedeného se výhrada přihlašovatele týkající se spekulace odmítá, jelikož postup úřadu je odůvodněný a přihlašovatel nepředložil pro své tvrzení žádný důkaz. Označení bude jednoznačně vnímáno jako popisné ve vztahu k předmětným výrobkům.

Co se týče dříve zapsaných ochranných známek, tak jednak nejsou totožné s přihlašovaným označením a za druhé úřad není svými předchozími rozhodnutími vázán. Dané přihlášky byly posuzovány s ohledem na tehdy platný právní stav a s ohledem na všechny dané okolnosti daných přihlášek, včetně rozsahu přihlašovaných výrobků. Předešlá rozhodnutí úřadu tak nemohou garantovat do budoucna úspěšnou registraci označení, která jsou popisná či nedistinktivní na základě pouhého podobného grafického stylu provedení.

Z judikatury vyplývá, že popisnost označení může být posouzena pouze s ohledem na to, jak je chápána relevantní veřejností a vzhledem k dotčeným výrobkům nebo službám (07/06/2005, T-316/03, MunichFinancialServices, EU: T: 2005: 201, § 26 a tam citovaná judikatura; 15/07/2015, T-611/13, HOT, EU: T: 2015: 492, § 36 a citovaná judikatura). Skutečnost, že výraz „VegiWash' či „Vegi“ se dohromady neobjevuje v žádném anglickém slovníku, samo o sobě učinit ochrannou známku způsobilou k zápisu, koneckonců zkratky či neformální výrazy se ve slovnících ze své podstaty nevyskytují (analogicky 10/05/2012, T-325/11, Autocoaching, EU:T:2012:230, § 38; 24/04/2012, T-328/11, EcoPerfect, EU:T:2012:197, § 29).

Krom toho, pokud jde o posouzení rozlišovací způsobilosti ochranné známky, je nezbytné, v případě komplexní ochranné známky, ji posoudit jako celek. To však nevylučuje předchozí posouzení jednotlivých prvků ochranné známky (09/07/2003, T-234/01, Andreas Stihl AG & Co. KG / OHIM (kombinace oranžové a šedé), ECR II-2867 , § 32).

Ochranná známka tvořená novotvarem nebo slovem složeným z prvků, které všechny popisují vlastnosti výrobků nebo služeb, pro něž je zápis požadován, je sama popisem vlastností těchto výrobků nebo služeb ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení o OZEU, vyjma případů, kdy existuje viditelný rozdíl mezi novotvarem nebo slovem a prostým souhrnem složek, ze kterých se skládá. Předpokladem toho je, že z důvodu neobvyklé povahy složeniny vzhledem k uvedeným výrobkům nebo službám vyvolává novotvar nebo slovo dojem dostatečně vzdálený dojmu vyvolanému prostým sloučením údajů, které mu propůjčují prvky, z nichž se skládá, takže slovo nebo novotvar je více než jen souhrnem uvedených složek. V tomto ohledu je relevantní rovněž analýza dotčeného výrazu s ohledem na příslušná lexikální a gramatická pravidla (19/04/2007, C-273/05 P, Celltech, EU:C:2007:224, body 76 a 78; 07/07/2011, T-208/10, Truewhite, EU:T:2011:340, bod 16).

Ve výhradě bylo zjištěno, že relevantní spotřebitel hovořící anglickým jazykem by přihlašovanou ochrannou známku vnímal ve vztahu k dotčeným výrobkům ve výše uvedeném smyslu. V rozporu s tvrzením přihlašovatele je zřejmé, že relevantní spotřebitel bude vnímat jednotlivé prvky označení a přiřadí jim s větší pravděpodobností jemu známý výraz, než aby přinášel označení jiný méně obvyklý význam. Označení tvoří slova, popřípadě zkratky (navíc odlišení je zdůrazněno i užitím velkých tiskacích písmen), mající jednoznačný význam samostatně i ve svém celku.

Vzhledem k výše uvedenému je zřejmé, že předmětná kombinace slovních prvků ve vztahu k posuzovaným výrobkům nevytváří dojem, jenž je dostatečně vzdálený od toho, který je vyvolán pouhou kombinací významů, které jsou dány prvky, z nichž se skládá. Z toho vyplývá, že při absenci neobvyklých změn, zejména pokud jde o syntaxi nebo význam, nemůže být přihlašovaná ochranná známka považována za nic jiného než označení, které je popisné jako celek (12/02/2004, C-265/00, Biomild, EU:C:2004:87, § 39).

Uvedený význam ve vztahu k předmětným výrobkům obsahuje smysluplné, gramaticky správné, jednoduché a přímočaře krátké anglické sdělení, která není překvapující nebo neočekávané, a proto nemůže rozlišovat dotčené výrobky od stejných výrobků poskytovaných ostatními.

Marginální stylizace a grafické prvky obsažené v označení neodpoutá relevantního spotřebitele od popisných a nedistinktivních slovních prvků (viz dále).

Přihlašovaná ochranná známka je v důsledku toho jako celek popisná ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. c) spolu s čl. 7 odst. 2 nařízení o OZEU.

Rozlišovací způsobilost ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení o OZEU znamená, že přihlašovaná ochranná známka musí sloužit k identifikaci výrobků nebo služeb, pro něž je zápis žádán, jako pocházející od určitého podniku, a tudíž odlišující výrobky nebo služby od výrobků a služeb jiných podniků (21/10/2004, C-64/02P, Das Prinzip der Bequemlichkeit, EU:C:2004:645, bod 33 a 07/10/2004, C-136/02 P, Torches, EU:C:2004:592, bod 29).

Podle ustálené judikatury slovní ochranná známka popisující účel nebo základní vlastnosti výrobků nebo služeb podle čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení o OZEU rovněž z tohoto důvodu postrádá rozlišovací způsobilost ve vztahu k těmto výrobkům a službám pro účely čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení o OZEU (12/02/2004, C-363/99, Postkantoor, EU:C:2004:86, bod 86).

Na základě získané zkušenosti úřad konstatuje, že relevantní spotřebitelé by přihlašovanou ochrannou známku vnímali jako běžnou, a nikoli jako ochrannou známku určitého majitele. Jelikož přihlašovatel tvrdí, že přihlašovaná ochranná známka má rozlišovací způsobilost, i přes analýzu úřadu vycházející z výše uvedené zkušenosti, přísluší mu poskytnout konkrétní a podložené údaje prokazující, že přihlašovaná ochranná známka má buď rozlišovací způsobilost sama o sobě, nebo rozlišovací způsobilost získanou užíváním, neboť je k tomu vzhledem ke své důkladné znalosti trhu mnohem lépe způsobilý (05/03/2003, T‑194/01, Soap device, EU:T:2003:53, § 48).

Jak bylo podrobněji posouzeno shora, v projednávané věci sestává přihlašovaná ochranná známka z grafických prvků a ze slovních prvků „VegiWash“, které jednotlivě i ve vzájemné souvislosti vyjadřují pouze popisné sdělení ve vztahu k výrobkům a službám, které jsou předmětem přihlášky. Úřad zastává názor, že význam přihlašované ochranné známky bude relevantní spotřebitelskou veřejností hovořící anglickým jazykem vnímán bez jakéhokoliv analytického myšlenkového procesu.

Úřad proto konstatuje, že označení jako celek neumožňuje zajistit základní funkci ochranné známky vzhledem k dotčeným výrobkům a službám pro jejich odlišení od stejných výrobků a služeb jiného soutěžitele.

Ochranná známka musí zejména sloužit k identifikaci výrobků nebo služeb, pro něž je zápis žádán, jako pocházející od určitého podniku, a tudíž odlišující výrobky nebo služby od výrobků a služeb jiných podniků (16/09/2004, C-329/02 P, SAT.2, bod 41; 29/09/2009, T-139/08, Smiley, EU:T:2009:364, bod 27).

V tomto případě označení pouze informuje relevantní veřejnost o vlastnostech či bližší charakteristice výrobků. Relevantní spotřebitelská veřejnost hovořící anglickým jazykem na území EU proto při spatření přihlašované ochranné známky v souvislosti s dotčenými výrobky nebude schopna určit obchodní zdroj uvedených výrobků.

Úřad se neztotožňuje s tvrzením přihlašovatele, že přihlašované označení svým celkovým provedením jen na základě toho, že není výlučně tvořeno slovními prvky, má rozlišovací způsobilost. Triviální stylizované prvky, jako je font písma, barvy, spolu s nedistinktivním a popisným slovními prvky (jeho význam viz výše a v přiložené výhradě), neposkytují označení rozlišovací způsobilost.

Způsob uspořádání slovních prvků může určitému označení dodat rozlišovací způsobilost tehdy, pokud je toto uspořádání schopno ovlivnit spotřebitelovo vnímání významu slovních prvků. Jinými slovy toto uspořádání musí být takové povahy, že spotřebitel bude muset vyvinout určité duševní úsilí, aby pochopil vztah mezi slovními prvky a výrobky a službami uvedenými v přihlášce. Zpravidla platí, že svislé uspořádání slovních prvků, obrácené uspořádání slovních prvků nebo jejich uspořádání do jednoho, dvou či více řádků není schopno propůjčit označení minimální rozlišovací způsobilost nezbytnou pro zápis.

Pokud běžné typy písma zahrnují grafické ztvárnění jako součást stylizace písma, musí mít takové prvky dostatečný vliv na ochrannou známku jako celek, aby jí dodaly rozlišovací způsobilost. Pokud jsou tyto prvky schopny odpoutat pozornost spotřebitele od popisného významu slovního prvku, nebo pokud je pravděpodobné, že zanechají trvalý dojem o ochranné známce, je tato ochranná známka způsobilá k zápisu. To však u tohoto označení není ten případ.

Triviální uvedení slovních prvků ve standardním fontu do jednoho řádku, v barevných odstínech, bez jakéhokoliv podkladu a s grafickými symboly znázorňujícími potraviny (zeleninu a ovoce) v ohraničeném prostoru se směřujícími šipkami vůči podtržení symbolů potravin nevyvolává trvalý dojem o ochranné známce tak, aby průměrný spotřebitel odpoutal pozornost od významu slovního prvku.

Pouhé „přidání“ jedné barvy k popisnému/nedistinktivnímu slovnímu prvku v podobě ztvárnění jednotlivých písmen či užití jako pozadí nezajistí ochranné známce (dostatečnou) rozlišovací způsobilost. Používání barev je v obchodním styku běžné a nebude vnímáno jako údaj o původu výrobku. Nelze však vyloučit, že určité uspořádání barev, které je neobvyklé a spotřebitel si je může snadno zapamatovat, by mohlo ochranné známce rozlišovací způsobilost dodat. Z daných principů vyplývá, že spotřebitel bude vnímat užití barev v tomto případě pouze jako sloužících k odlišení jednotlivých slovních a grafických prvků.

Zpravidla platí, že pokud se k popisnému nebo nedistinktivnímu slovnímu prvku doplní obrazový prvek, jenž sám má rozlišovací způsobilost, pak je taková ochranná známka způsobilá k zápisu tehdy, pokud je uvedený obrazový prvek díky své velikosti a umístění v označení jasně identifikovatelný.

Obrazový prvek se považuje za popisný nebo postrádající rozlišovací způsobilost pokud:

- je realistickým ztvárněním výrobků a služeb,

- je tvořený symbolickým/stylizovaným ztvárněním výrobků a služeb, které se významně neodlišuje od běžného vyobrazení uvedených výrobků a služeb.

Popisné nebo nedistinktivní slovní prvky v kombinaci s jednoduchými geometrickými tvary, jako jsou tečky, přímky, úsečky, kružnice, trojúhelníky, čtverce, obdélníky, rovnoběžníky, pětiúhelníky, šestiúhelníky, lichoběžníky a elipsy, nebudou pravděpodobně akceptovatelné, zejména pokud se výše uvedené tvary použijí jako rámeček nebo ohraničení. To platí i v případě šipek, které jsou uvedeny v označení, a orámování kolem potravin.

Obrazový prvek, který nezobrazuje výrobky a služby, ale přímo souvisí s vlastnostmi výrobků a služeb, nedodá označení rozlišovací způsobilost, pokud není dostatečným způsobem stylizovaný.

Z výše uvedeného, jakož i výhrady, je zřejmé, že grafické prvky uvedené se slovními prvky provedenými v nedistinktivní stylizaci je charakteru, který není schopen odpoutat vnímání relevantního spotřebitele od popisného charakteru slovních prvků a který pouze tuto popisnost označení posiluje.

Rozlišovací způsobilost ale může obecně označení dodat takové uspořádání, na které se průměrný spotřebitel zaměří spíš, než aby bezprostředně vnímal popisné sdělení, tím však je myšleno sofistikovanější provedení, než je u předmětného označení.

Platí, že kombinace obrazových a slovních prvků, u nichž se má za to, že samy o sobě postrádají rozlišovací způsobilost, nevytvoří ochrannou známku s rozlišovací způsobilostí.

Nicméně kombinace takových prvků může být ve svém celku vnímána jako údaj o původu výrobku/služby, pokud tomu nasvědčuje provedení a kompozice ochranné známky. Tak tomu bude v případě, kdy výsledný celkový dojem je dostatečně vzdálený popisnému/nedistinktivnímu významu slovního prvku.

Jinými slovy v tomto případě prvky obsažené v přihlašovaném označení samy o sobě postrádají rozlišovací způsobilost a pouhé jejich spojení nevytváří rozlišovací způsobilost pro danou ochrannou známku.

Přihlašovaná ochranná známka tudíž postrádá jakoukoliv rozlišovací způsobilost a je v rozporu také s čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení o OZEU.

Předchozí zápisy

Přihlašovatel v souvislosti s poukazem na distinktivní charakter přihlašované ochranné známky zmínil předchozí zápisy úřadu.

Ustálená judikatura uvádí, že „rozhodnutí o zápisu označení jako ochranné známky Evropské unie … jsou přijímána v rámci přesně stanovené pravomoci, a nikoliv v rámci diskreční pravomoci“. Způsobilost označení k zápisu jako ochranné známky Evropské unie musí být tudíž posuzována výlučně na základě nařízení tak, jak je vykládáno soudem Unie, a nikoli na základě dřívější rozhodovací praxe úřadu (15/09/2005, C‑37/03 P, BioID, EU:C:2005:547, § 47; a 09/10/2002, T‑36/01, Glass pattern, EU:T:2002:245, § 35).

„Z judikatury Soudního dvora je zřejmé, že dodržování zásady rovného zacházení musí být uvedeno do souladu s dodržováním zásady legality, podle které se nikdo nemůže dovolávat ve svůj prospěch protiprávnosti učiněné ku prospěchu jiného“ (27/02/2002, T‑106/00, Streamserve, EU:T:2002:43, § 67).

Každá věc musí být rozhodnuta podle jejího vlastního skutkového stavu. Přezkum absolutních důvodů pro zamítnutí musí být úplný a striktní (06/05/2003, C-104/01, Libertel, EU:C:2003:244, bod 59) a nesmí spočívat pouze v opakování údajně srovnatelných rozhodnutí. Legalita rozhodnutí musí být posuzována pouze na základě nařízení o ochranné známce Evropské unie, jak je vykládáno judikaturou Evropské unie, a nikoliv na základě předchozí rozhodovací praxe úřadu (02/12/2008, T-212/07, Barbara Becker, EU:T:2008:544, bod 43; 27/02/2002, T-106/00, Streamserve, EU:T:2002:43, bod 66), národních úřadů či úřadů třetích zemí.

Zásada rovného zacházení musí být v souladu s dodržováním legality. Každý případ je tedy posuzován podle jeho individuálních podmínek, vzhledem k čemuž nelze obligatorně požadovat uplatnění podmínek jiného případu.

Posuzování rozlišovací způsobilosti, resp. popisné povahy označení na základě čl. 7 odst. 1 písm. b) a c) nařízení o OZEU společně s čl. 7 odst. 2 nařízení o OZEU je nezbytné provádět vždy s ohledem na specifické vlastnosti každé ochranné známky. Zápis ochranné známky se žádá vždy vzhledem ke konkrétním výrobkům a/nebo službám, na něž se zápis vztahuje. Otázka, zda se některé důvody zamítnutí uvedené v článku 7 nařízení o OZEU na ochrannou známku vztahují či nikoliv, musí být proto posouzena konkrétně s odkazem na tyto výrobky nebo služby.

Na výsledek zápisného řízení mohou mít vliv i relativně malé rozdíly například v chápání významu slov ze strany rodilých mluvčí posuzujících pochopení označení ze strany relevantních spotřebitelů, apod. Princip legitimního očekávání (potažmo zásadu nediskriminace) lze vztahovat například na ustálenost rozhodovací praxe z dlouhodobého hlediska, nikoliv na zápis několika přísně individuálně posuzovaných ochranných známek.

Závěr

Z výše uvedených skutečností vyplývá, že přihlašovaná ochranná známka zjevně spadá do působnosti zákazu podle čl. 7 odst. 1 písm. b) a c) nařízení o OZEU společně s čl. 7 odst. 2 nařízení o OZEU, pokud jde o dotčené napadené výrobky a služby. Relevantní spotřebitelská veřejnost hovořící anglickým jazykem na území Evropské unie nebude schopna vnímat přihlašovanou ochrannou známku jako údaj o obchodním původu výrobků.

Vzhledem k výše uvedeným důvodům a v souladu s čl. 7 odst. 1 písm. b) a c) a čl. 7 odst. 2 nařízení se tímto přihláška předmětné ochranné známky Evropské unie zamítá pro tyto výrobky:

Třída 7 Pračky; stroje na mytí a praní; myčky nádobí; odstředivky (bez ohřevu); elektrické stroje na čištění podlah, koberců nebo podlahových krytin; vysavače a jejich součásti.

Řízení o přihlášce bude pokračovat ve vztahu k těmto zbývajícím výrobkům:

Třída 7 Elektrické kuchyňské stroje na sekání, broušení, drcení, míchání a mletí potravin.

Třída 11 Ventilační zařízení a přístroje; klimatizační zařízení a přístroje; chladící zařízení; mrazáky; elektrické a plynové spotřebiče, přístroje a zařízení používaná při vaření a sušení; sporáky; elektrické hrnce; elektrické ohřívače vody; rošty na opékání masa; elektrické sušičky prádla; vysoušeče vlasů; sušiče rukou.

Podle článku 67 nařízení o ochranné známce Evropské unie („nařízení o OZEU“) máte právo odvolat se proti tomuto rozhodnutí. Podle článku 68 nařízení o OZEU musí být odvolání podáno u úřadu písemně do dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Odvolání se podává v jazyce řízení, ve kterém bylo napadené rozhodnutí vydáno. Kromě toho musí být do čtyř měsíců od téhož dne předloženo písemné odůvodnění odvolání. Odvolání se považuje za podané až po zaplacení poplatku za odvolání ve výši 720 EUR.

Jiri JIRSA