Zamítnutí přihlášky ochranné známky Evropské unie (Článek 7 Nařízení o ochranné známce Evropské unie („nařízení“) a Článek 42 (2 Nařízení o ochranné známce Evropské unie („nařízení“)

Alicante, 10/03/2020

David Řehák

Holečkova 100/9

CZ-15000 Praha 5

REPÚBLICA CHECA

Přihláška č. :	018093906
Vaše značka :
Ochranná známka :
Druh známky :	Figurativní známka
Přihlašovatel :	Global Resources Bridge International, spol. s r.o. Zahradní 345 CZ-26202 Stará Huť u Dobříše REPÚBLICA CHECA

Úřad vznesl dne 03/09/2019 výhradu zápisné nezpůsobilosti v souladu s čl. 7 odst. 1 písm. b), c), g) a čl. 7 odst. 2 nařízení o OZEU, jelikož zjistil, že přihlášená ochranná známka postrádá rozlišovací způsobilost, je popisné a má klamavý charakter, a to z důvodů uvedených v přiloženém dopise.

Přihlašovatel dne 30/10/2019 předložil své vyjádření, které je možné shrnout takto:

1. Přihlašovatel vysvětluje zahrnutí slovních prvků do obrazové ochranné známky takto: slova „Café de HONDURAS“ jsou v označení obsažena proto, že a) společník přihlašovatele je občanem státu Honduras a b) káva je dle důkazů pouze z Hondurasu. Dále z důkazů vyplývá, že kvalita kávy je pouze původu Arabica, což vysvětluje slova „Passion for Arabica“.

2. Úřad nesprávně posoudil označení dle jeho jednotlivých složek, ale měl je posuzovat jako celek. Přihlašovatel vidí označení jako unikátní co do provedení a domnívá se, že nelze samostatně hodnotit slovní prvky v něm obsažené.

3. Přihlašovatel má v České republice zapsanou totožnou ochrannou známku pod číslem 355253 a národní úřad neuplatnil žádnou překážku zápisu.

Kromě výše uvedených argumentů přihlašovatel v reakci na námitku úřadu prohlásil, že přihlašované označení získalo rozlišovací způsobilost v důsledku užívání ve smyslu čl. 7 odst. 3 nařízení o OZEU. Přes výzvu úřadu o upřesnění, zda je toto prohlášení míněno jako hlavní či vedlejší, nereagoval, a proto úřad posoudí, ve shodě se svým dopisem z 13/11/2019, dané prohlášení jako prohlášení hlavní.

Dále úřad uplatnil ustanovení čl. 7 odst. 1 písm. g) nařízení OZEU, podle kterého se do rejstříku nezapíšou ochranné známky, které by mohly klamat veřejnost, například pokud jde o povahu, jakost nebo zeměpisný původ výrobku nebo služby. Přihlašovatel následně omezil výrobky třídy 30 tak, aby již seznam neobsahoval výrobek (náhražky kávy), kterého se týkala výhrada dle čl. 7 odst. 1 písm. g) nařízení OZEU. Tuto změnu úřad potvrdil dopisem ze dne 13/11/2019, a proto již výhrada dle čl. 7 odst. 1 písm. g) nařízení OZEU odpadla a toto rozhodnutí se jí nedotýká.

V souladu s článkem 94 nařízení úřad přijme rozhodnutí založené na důvodech nebo důkazech, ke kterým měl přihlašovatel možnost se vyjádřit.

Po řádném zvážení argumentů přihlašovatele úřad dospěl k rozhodnutí, že trvá na vznesené výhradě.

Obecné poznámky

Podle čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení se nezapisují „ochranné známky, které jsou tvořeny výlučně označeními nebo údaji, které mohou sloužit v oblasti obchodu k označení druhu, jakosti, množství, účelu, hodnoty, zeměpisného původu nebo doby výroby výrobků nebo poskytnutí služby nebo jiných jejich vlastností“.

Podle ustálené judikatury je každý z důvodů pro zamítnutí zápisu vypočtených v čl. 7 odst. 1 nařízení na ostatních nezávislý a vyžaduje samostatný přezkum. Mimoto je vhodné tyto důvody pro zamítnutí vykládat ve světle obecného zájmu, který je základem každého z nich. Obecný zájem vzatý v úvahu musí odrážet rozdílné úvahy podle dotčeného důvodu pro zamítnutí (16/09/2004, C‑329/02 P, SAT/2, EU:C:2004:532, § 25).

Tím, že zakazuje zápis popisných označení nebo údajů jakožto ochranných známek Evropské unie, čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení sleduje cíl obecného zájmu, který vyžaduje, aby označení nebo údaje popisující vlastnosti výrobků nebo služeb, pro které je zápis požadován, mohly být všemi volně užívány. Toto ustanovení tudíž brání tomu, aby takováto označení nebo údaje byly vyhrazeny pro jediný podnik z důvodu zápisu jakožto ochranná známka. (23/10/2003, C‑191/01 P, Doublemint, EU:C:2003:579, § 31).

„Označeními a údaji uvedenými v čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení jsou taková označení a údaje, které mohou při běžném užívání z hlediska cílové veřejnosti sloužit k označení výrobku nebo služby, pro které je zápis požadován, buď přímo, nebo tím, že uvádějí jednu z jejich podstatných vlastností“ (26/11/2003, T‑222/02, Robotunits, EU:T:2003:315, § 34).

Podle čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení se nezapisují „ochranné známky, které postrádají rozlišovací způsobilost“.

Ochrannými známkami, na které se vztahuje čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení, jsou zejména ty ochranné známky, které neumožňují relevantní veřejnosti „při dalším nabytí dotčených výrobků nebo využití služeb zopakovat nákupní zkušenost, pokud byla její zkušenost pozitivní, nebo se jí vyhnout, pokud byla tato zkušenost negativní“ (27/02/2002, T‑79/00, Lite, EU:T:2002:42, § 26). Je tomu tak mimo jiné v případě označení, která jsou běžně používána pro uvádění dotyčných výrobků nebo služeb na trh (15/09/2005, T‑320/03, Live richly, EU:T:2005:325, § 65).

Rovněž podle ustálené judikatury je způsob, jakým relevantní veřejnost vnímá ochrannou známku, ovlivněn mírou pozornosti dané osoby a tato míra bude s největší pravděpodobností různá v závislosti na kategorii dotčených výrobků nebo služeb (05/03/2003, T‑194/01, Soap device, EU:T:2003:53, § 42; a 03/12/2003, T‑305/02, Bottle, EU:T:2003:328, § 34).

Inherentní rozlišovací způsobilost

K argumentům přihlašovatele

Argumenty uvedenými pod bodem 1 přihlašovatel pouze dokazuje, že výhrady učiněné ze strany úřadu byly oprávněné a že pro dané výrobky a služby označení slouží jako popisné ve vztahu k druhu, zeměpisnému původu a účelu dotčených výrobků a služeb, tj. postrádá vůči nim inherentní rozlišovací způsobilost.

K tomuto si úřad dovoluje uvést, že aby byl zápis ochranné známky zamítnut na základě čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení, není nezbytné, aby označení a údaje uvedené v tomto ustanovení, z nichž se skládá ochranná známka, byly skutečně užívány v okamžiku podání přihlášky k zápisu pro účely popisu takových výrobků nebo služeb, pro které je přihláška podána, nebo pro účely popisu vlastností těchto výrobků nebo služeb. Postačuje, jak uvádí samotné znění tohoto ustanovení, aby tato označení a údaje mohly být užity za takovým účelem. Zápis označení musí tedy být podle tohoto ustanovení zamítnut, pokud alespoň v jednom ze svých možných významů popisuje vlastnosti dotyčných výrobků nebo služeb. (23/10/2003, C‑191/01 P, Doublemint, EU:C:2003:579, § 32, zdůraznění doplněno úřadem). Z toho vyplývá, že stačí jeden význam ochranné známky, který je popisný, k zamítnutí přihlášky označení, i když by je možné danému označení přiřknout více významů či interpretací. Nicméně v tomto případě úřad musí konstatovat, že relevantní spotřebitelé by vnímali označení nejpravděpodobněji pouze jedním způsobem a to tím, který předestřel úřad ve své výhradě.

Jak již bylo uvedeno ve výhradě, obrazová složka označení pouze podtrhuje popisnost označení. Úřad v tomto směru odkazuje na svou podrobnou analýzu níže. Nicméně je zřejmé, že relevantní spotřebitel bude v rámci označení vnímat zejména slovní prvky, kterými bude i k výrobkům a službám referovat. Obrazové prvky v označení pak nejsou schopny u relevantní veřejnosti popisnost slovních prvků jakkoliv oslabit a relevantní spotřebitel je bude vnímat jako sloužící pouze k dekorativní funkci.

Co se týče národní ochranné známky v České republice, tak pro posuzování zápisné způsobilosti je relevantní veřejností ta, která hovoří českým jazykem. Ta však v tomto případě není ze strany úřadu posuzována – výhrada směřovala vůči veřejnosti hovořící anglickým jazykem. Z toho důvodu nemůže být národní zápis obdobného (jelikož se v rozporu s tvrzením přihlašovatele nejedná o totožné označení, jelikož národní zápis neobsahuje slovní prvek „Passion for Arabica“) označení v České republice, i z důvodů uvedených níže, relevantní skutečností v tomto řízení.

Čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení o OZEU – popisný charakter přihlašované ochranné známky

Čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení o OZEU vylučuje ze zápisu ochranné známky, které jsou tvořeny výlučně označeními nebo údaji, které mohou sloužit v oblasti obchodu k označení druhu, jakosti, množství, účelu, hodnoty, zeměpisného původu nebo doby výroby výrobků nebo poskytnutí služeb nebo jiných jejich vlastností.

Raison d’être tohoto ustanovení je obecný veřejný zájem s cílem zajistit, aby popisná označení nebo údaje týkající se výrobků a služeb mohla být používána volně, a to zabráněním tomu, aby taková označení nebo údaje byly předmětem výlučných práv jako ochranné známky (v tomto smyslu viz 04/05/1999, C-108/97 & C-109/97, Chiemsee, EU:C:1999:230, bod 25).

Přezkoumání přihlášek ochranných známek k zápisu nesmí být minimální, nýbrž musí být striktní a úplné, aby se předešlo tomu, že ochranné známky budou zapsány neoprávněně, a musí zajistit z důvodu právní jistoty a řádného úředního postupu, že ochranné známky, jejichž užívání by mohlo být úspěšně napadeno u soudu, nejsou zapsány (06/05/2003, C-104/01, Libertel, EU:C:2003:244, bod 59).

Aby se na označení uplatnil zákaz stanovený v uvedeném ustanovení, musí mít dostatečně přímou a konkrétní spojitost s dotčenými výrobky nebo službami, která dotyčné veřejnosti umožní vnímat bezprostředně a bez dalšího přemýšlení popis dotčených výrobků a služeb nebo některé z jejich vlastností (v tomto smyslu viz 20/07/2004, T-311/02, Limo, EU:T:2004:245, bod 30 a 22/06/2005, T-19/04, Paperlab, EU:T:2005:247, bod 25).

V tomto ohledu je třeba konstatovat, že volba zákonodárce, pokud jde o slovo „vlastnost“, zdůrazňuje skutečnost, že označení uvedená v tomto ustanovení jsou pouze taková, jež slouží k označení charakteristiky a jež jsou snadno rozeznatelná příslušnou skupinou zákazníků výrobků, pro něž je zápis požadován. Tedy, zápis označení může být zamítnut podle čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení o OZEU pouze tehdy, pokud je důvodné se domnívat, že bude skutečně rozpoznán příslušnou skupinou osob jako popis jedné z těchto vlastností (10/03/2011, C-51/10 P, 1000, EU:C:2011:139, bod 50 a citovaná judikatura; 27/04/2016, T-89/15, Niagara, EU:T:2016:244, bod 14).

Podobně musí být zamítnut zápis slovního označení, pokud alespoň jeden z jeho možných významů označuje vlastnost dotčených výrobků nebo služeb (04/05/1999, C-108/97 & C-109/97, Chiemsee, EU:C:1999:230, body 30–31; 23/10/2003, C-191/01 P, Doublemint, EU:C:2003:579, bod 32).

Relevantní veřejnost a území

Z ustálené judikatury vyplývá, že rozlišovací způsobilost ochranné známky musí být posuzována jednak s přihlédnutím k výrobkům nebo službám, pro které byl zápis požadován, a jednak k vnímání ze strany relevantní veřejnosti (21/01/2010, C-398/08 P, Vorsprung durch Technik, EU:C:2010:29, bod 34; 08/05/2008, C-304/06 P, Eurohypo, EU:C:2008:261, § 67; a 29/04/2004, C-473/01 P a C-474/01 P, Tabs, EU:C:2004:260, bod 33).

V případě dotčených výrobků a služeb tříd 30, 35 a 43 se relevantní veřejnost skládá z široké veřejnosti, která je dobře informovaná a přiměřeně pozorná a obezřetná. Úroveň pozornosti průměrného spotřebitele se vždy liší v závislosti na kategorii dotčených výrobků či služeb (13/02/2007, T-256/04, Respicur, EU:T:2007:46, bod 42 a 07/10/2010, T-244/09, Acsensa, EU:T:2010:430, bod 18). Vzhledem k charakteru a vymezení dotčených výrobků a služeb bude úroveň pozornosti relevantního spotřebitele na průměrné úrovni.

Kromě toho je při posuzování způsobilosti přihlašované ochranné známky k ochraně dle ustanovení čl. 7 odst. 1 nařízení o OZEU třeba přihlédnout k anglicky hovořící veřejnosti na území Evropské unie (20/09/2001, C-383/99 P, BABY-DRY, EU:C:2001:461, bod 42 a 27/11/2003, T-348/02, Quick, EU:T:2003:318, bod 30), neboť slovní prvky přihlašované ochranné známky budou pro běžného spotřebitele disponovat relevantním významem právě v tomto jazyce. Přestože část slovních prvků, konkrétně „Café de Honduras“, je ve španělském jazyce, tak vzhledem k tomu, že se v anglickém jazyce nacházejí obdobná slova (coffee, café, Honduras), zároveň se jedná o základní slova španělského jazyka (který patří k pěti nejrozšířenějším světovým jazykům) a v neposlední řadě označení odkazuje na zeměpisný původ pro oblast, kde je španělský jazyk jazykem úředním, bude anglicky hovořící spotřebitel této popisné části označení okamžitě rozumět, nebude ji považovat za distinktivní část a nepřisoudí ji význam obchodního původu ve smyslu určení společnosti produkující či poskytující tyto výrobky a služby jako odlišující v porovnání s konkurencí.

Popisný charakter označení

Význam slov uvedených v označení úřad ve výhradě jednoznačně uvedl a přihlašovatel jej nerozporuje.

U dotčeného označení je potřeba posoudit rozlišovací způsobilost nikoliv každého prvku odděleně, avšak posoudit označení jako celek, což se ze strany úřadu stalo.

Stejným způsobem musí být popisný charakter určen nejen ve vztahu ke každému slovu posuzovanému samostatně, ale také ve vztahu k celku, který slova společně tvoří (11/04/2013, T-294/10, CARBON GREEN, EU:T:2013:165, bod 17).

Ačkoli průměrný a specializovaný spotřebitel obvykle vnímá ochrannou známku jako celek a nepokračuje v analýze jejích různých detailů, zůstává skutečností, že při vnímání slovního označení ji rozdělí na prvky, které pro něj, naznačují konkrétní význam nebo které mu připomínají známá slova (10/02/2015, T-85/14, DINKOOL, EU:T:2015:82, § 46; 12/11/2008, T-281/07, Ecoblue, EU:T:2008:489, § 30 a tam citovaná judikatura). To samé platí pro obrazové ochranné známky obsahující slovní prvky. V projednávaném případě si relevantní veřejnost okamžitě a jednoznačně rozdělí přihlášenou ochrannou známku na jednotlivé jí známé termíny mající buď popisný či nedistinktivní charakter.

Z judikatury vyplývá, že popisnost označení může být posouzena pouze s ohledem na to, jak je chápána relevantní veřejností a vzhledem k dotčeným výrobkům nebo službám (07/06/2005, T-316/03, MunichFinancialServices, EU: T: 2005: 201, § 26 a tam citovaná judikatura; 15/07/2015, T-611/13, HOT, EU: T: 2015: 492, § 36 a citovaná judikatura).

Krom toho, pokud jde o posouzení rozlišovací způsobilosti ochranné známky, je nezbytné, v případě komplexní ochranné známky, ji posoudit jako celek. To však nevylučuje předchozí posouzení jednotlivých prvků ochranné známky (09/07/2003, T-234/01, Andreas Stihl AG & Co. KG / OHIM (kombinace oranžové a šedé), ECR II-2867 , § 32).

Ochranná známka tvořená novotvarem nebo slovem složeným z prvků, které všechny popisují vlastnosti výrobků nebo služeb, pro něž je zápis požadován, je sama popisem vlastností těchto výrobků nebo služeb ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení o OZEU, vyjma případů, kdy existuje viditelný rozdíl mezi novotvarem nebo slovem a prostým souhrnem složek, ze kterých se skládá. Předpokladem toho je, že z důvodu neobvyklé povahy složeniny vzhledem k uvedeným výrobkům nebo službám vyvolává novotvar nebo slovo dojem dostatečně vzdálený dojmu vyvolanému prostým sloučením údajů, které mu propůjčují prvky, z nichž se skládá, takže slovo nebo novotvar je více než jen souhrnem uvedených složek. V tomto ohledu je relevantní rovněž analýza dotčeného výrazu s ohledem na příslušná lexikální a gramatická pravidla (19/04/2007, C-273/05 P, Celltech, EU:C:2007:224, body 76 a 78; 07/07/2011, T-208/10, Truewhite, EU:T:2011:340, bod 16). Je zřejmé, že označení neobsahuje novotvary, ale jednoznačně pochopitelná sdělení, které z lexikálního a gramatického ohledu dávají plně význam. Zároveň označení je pouze souhrnem svých složek, jejichž seskupením nevytvořilo jakýkoliv nový či jiný význam (nebo posun ve významu).

Ve výhradě bylo zjištěno, že relevantní spotřebitel hovořící anglickým jazykem by přihlašovanou ochrannou známku vnímal ve vztahu k dotčeným výrobkům a službám ve smyslu „káva z Hondurasu, vášeň pro kávu (druhu) Arabica“. Je zřejmé, že relevantní spotřebitel bude vnímat jednotlivé prvky označení a přiřadí jim s větší pravděpodobností jemu známý slovníkový výraz (doplněný o španělské určení zeměpisného původu), než aby přinášel označení jiný méně obvyklý význam. Označení tvoří slova mající jednoznačný význam samostatně i ve svém celku.

Vzhledem k výše uvedenému je zřejmé, že předmětná kombinace slovních prvků ve vztahu k posuzovaným výrobkům a službám nevytváří dojem, jenž je dostatečně vzdálený od toho, který je vyvolán pouhou kombinací významů, které jsou dány prvky, z nichž se skládá. Z toho vyplývá, že při absenci neobvyklých změn, zejména pokud jde o syntaxi nebo význam, nemůže být přihlašovaná ochranná známka považována za nic jiného než označení, které je popisné jako celek (12/02/2004, C-265/00, Biomild, EU:C:2004:87, § 39).

Uvedený význam ve vztahu k předmětným výrobkům a službám obsahuje smysluplné, gramaticky správné, jednoduché a přímočaře krátké anglické sdělení (doplněné o španělské určení zeměpisného původu), která není překvapující nebo neočekávané, a proto nemůže rozlišovat dotčené výrobky a služby od stejných služeb poskytovaných ostatními.

Stylizace a grafické prvky obsažené v označení neodpoutá relevantního spotřebitele od popisných a nedistinktivních slovních prvků (viz dále).

Přihlašovaná ochranná známka je v důsledku toho jako celek popisná ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. c) spolu s čl. 7 odst. 2 nařízení o OZEU.

Čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení o OZEU – absence rozlišovací způsobilosti

Rozlišovací způsobilost ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení o OZEU znamená, že přihlašovaná ochranná známka musí sloužit k identifikaci výrobků nebo služeb, pro něž je zápis žádán, jako pocházející od určitého podniku, a tudíž odlišující výrobky nebo služby od výrobků a služeb jiných podniků (21/10/2004, C-64/02P, Das Prinzip der Bequemlichkeit, EU:C:2004:645, bod 33 a 07/10/2004, C-136/02 P, Torches, EU:C:2004:592, bod 29).

Podle ustálené judikatury slovní ochranná známka popisující účel nebo základní vlastnosti výrobků nebo služeb podle čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení o OZEU rovněž z tohoto důvodu postrádá rozlišovací způsobilost ve vztahu k těmto výrobkům a službám pro účely čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení o OZEU (12/02/2004, C-363/99, Postkantoor, EU:C:2004:86, bod 86).

Na základě získané zkušenosti úřad konstatuje, že relevantní spotřebitelé by přihlašovanou ochrannou známku vnímali jako běžnou, a nikoli jako ochrannou známku určitého majitele. Jelikož přihlašovatel tvrdí, že přihlašovaná ochranná známka má rozlišovací způsobilost, i přes analýzu úřadu vycházející z výše uvedené zkušenosti, přísluší mu poskytnout konkrétní a podložené údaje prokazující, že přihlašovaná ochranná známka má buď rozlišovací způsobilost sama o sobě, nebo rozlišovací způsobilost získanou užíváním, neboť je k tomu vzhledem ke své důkladné znalosti trhu mnohem lépe způsobilý (05/03/2003, T‑194/01, Soap device, EU:T:2003:53, § 48).

V projednávané věci sestává přihlašovaná ochranná známka z grafických prvků, tvořených siluetou hor, kávovými zrnky a listem doplněné slovními prvky v třech řádkách (Café de Honduras, Passion for Arabica), které jednotlivě i ve vzájemné souvislosti vyjadřují pouze popisné sdělení ve vztahu k výrobkům a službám, které jsou předmětem přihlášky. Úřad zastává názor, že význam přihlašované ochranné známky bude relevantní spotřebitelskou veřejností hovořící anglickým jazykem vnímán bez jakéhokoliv analytického myšlenkového procesu.

Úřad proto konstatuje, že označení jako celek neumožňuje zajistit základní funkci ochranné známky vzhledem k dotčeným výrobkům a službám pro jejich odlišení od stejných výrobků a služeb jiného soutěžitele.

Ochranná známka musí zejména sloužit k identifikaci výrobků nebo služeb, pro něž je zápis žádán, jako pocházející od určitého podniku, a tudíž odlišující výrobky nebo služby od výrobků a služeb jiných podniků (16/09/2004, C-329/02 P, SAT.2, bod 41; 29/09/2009, T-139/08, Smiley, EU:T:2009:364, bod 27).

Úřad se neztotožňuje s tvrzením přihlašovatele, že přihlašované označení svým celkovým provedením jen na základě toho, že není výlučně tvořeno slovními prvky, má rozlišovací způsobilost. Triviální stylizované prvky, jako je font písma, provedení standardní škálou barev, provedení kapitálkami u slovního prvku „HONDURAS“ či kurzívou u slovního prvku „Passion for Arabica“ spolu s nedistinktivními a popisnými grafickými prvky (naznačujícími přírodní a zeměpisný původ v podobě siluety pohoří, kávových zrnek a listu), neposkytují označení rozlišovací způsobilost.

Způsob uspořádání slovních prvků může určitému označení dodat rozlišovací způsobilost tehdy, pokud je toto uspořádání schopno ovlivnit spotřebitelovo vnímání významu slovních prvků. Jinými slovy toto uspořádání musí být takové povahy, že spotřebitel bude muset vyvinout určité duševní úsilí, aby pochopil vztah mezi slovními prvky a výrobky a službami uvedenými v přihlášce. Zpravidla platí, že svislé uspořádání slovních prvků, obrácené uspořádání slovních prvků nebo jejich uspořádání do jednoho, dvou či více řádků není schopno propůjčit označení minimální rozlišovací způsobilost nezbytnou pro zápis.

Pokud běžné typy písma zahrnují grafické ztvárnění jako součást stylizace písma, musí mít takové prvky dostatečný vliv na ochrannou známku jako celek, aby jí dodaly rozlišovací způsobilost. Pokud jsou tyto prvky schopny odpoutat pozornost spotřebitele od popisného významu slovního prvku, nebo pokud je pravděpodobné, že zanechají trvalý dojem o ochranné známce, je tato ochranná známka způsobilá k zápisu. To však u tohoto označení není ten případ.

Grafické prvky nemají tu unikátnost provedení, kterou tvrdí přihlašovatel, aby vyvolaly trvalý dojem o ochranné známce tak, že odpoutají pozornost průměrného spotřebitele od významu slovních prvků.

Zpravidla platí, že pokud se k popisnému nebo nedistinktivnímu slovnímu prvku doplní obrazový prvek, jenž sám má rozlišovací způsobilost, pak je taková ochranná známka způsobilá k zápisu tehdy, pokud je uvedený obrazový prvek díky své velikosti a umístění v označení jasně identifikovatelný.

Obrazový prvek se považuje za popisný nebo postrádající rozlišovací způsobilost pokud:

- je realistickým ztvárněním výrobků a služeb,

- je tvořený symbolickým/stylizovaným ztvárněním výrobků a služeb, které se významně neodlišuje od běžného vyobrazení uvedených výrobků a služeb.

Obrazový prvek, který nezobrazuje výrobky a služby, ale přímo souvisí s vlastnostmi výrobků a služeb, nedodá označení rozlišovací způsobilost, pokud není dostatečným způsobem stylizovaný.

Z výše uvedeného, jakož i výhrady, je zřejmé, že grafické prvky kávového zrnka (druh výrobku) či listu (přírodní původ) či pohoří (zeměpisný původ ve spojitosti se slovním prvkem „HONDURAS“) jsou právě oním symbolickým vyjádřením výrobků a služeb či jejich charakteristik a nejsou nejen schopné odpoutat vnímání relevantního spotřebitele od popisného charakteru, ale dokonce jej umocňují.

Rozlišovací způsobilost ale může obecně označení dodat takové uspořádání, na které se průměrný spotřebitel zaměří spíš, než aby bezprostředně vnímal popisné sdělení, tím však je myšleno sofistikovanější provedení, než je u předmětného označení.

Platí, že kombinace obrazových a slovních prvků, u nichž se má za to, že samy o sobě postrádají rozlišovací způsobilost, nevytvoří ochrannou známku s rozlišovací způsobilostí.

Nicméně kombinace takových prvků může být ve svém celku vnímána jako údaj o původu výrobku/služby, pokud tomu nasvědčuje provedení a kompozice ochranné známky. Tak tomu bude v případě, kdy výsledný celkový dojem je dostatečně vzdálený popisnému/nedistinktivnímu významu slovního prvku.

Jinými slovy v tomto případě prvky obsažené v přihlašovaném označení samy o sobě postrádají rozlišovací způsobilost a pouhé jejich spojení nevytváří rozlišovací způsobilost pro danou ochrannou známku.

Vzhledem k tomu, že má označení jasný popisný význam, postrádá rovněž rozlišovací způsobilost, a tudíž je napadnutelné podle čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení o OZEU, neboť není způsobilé plnit základní funkci ochranné známky, totiž odlišit výrobky nebo služby jednoho podniku od výrobků nebo služeb jiných podniků.

Z uplatněné výhrady i z informací uvedených v tomto rozhodnutí jednoznačně vyplývá, že označení neumožňuje odlišit výrobky a služby majitele ochranné známky bez nebezpečí záměny s výrobky a službami jiného obchodního původu.

Předchozí rozhodnutí

Co se týče vnitrostátních rozhodnutí, na která se přihlašovatel odvolává, úřad vzal daná označení do úvahy, nicméně judikatura stanoví, že:

režim ochranných známek Evropské unie je samostatným systémem s vlastním souborem pravidel a specifickými cíli. Jde o soběstačný systém, jehož použití nezávisí na žádném vnitrostátním systému … Způsobilost označení k zápisu jako ochranné známky Evropské unie musí být tedy posuzována pouze na základě příslušných pravidel Evropské unie. V souladu s tím není úřad, a případně soud Evropské unie, vázán rozhodnutím přijatým v členském státu nebo třetí zemi, které připouští způsobilost téhož označení k zápisu jako národní ochranné známky. Tak je tomu i v případě, že takové rozhodnutí bylo přijato podle vnitrostátní právní úpravy harmonizované podle směrnice 89/104 nebo v zemi patřící do jazykové oblasti, ze které dotčené slovní označení pochází. (27/02/2002, T‑106/00, Streamserve, EU:T:2002:43, § 47).)

„Z judikatury Soudního dvora je zřejmé, že dodržování zásady rovného zacházení musí být uvedeno do souladu s dodržováním zásady legality, podle které se nikdo nemůže dovolávat ve svůj prospěch protiprávnosti učiněné ku prospěchu jiného“ (27/02/2002, T‑106/00, Streamserve, EU:T:2002:43, § 67).

Vzhledem k výše uvedenému a k faktu, že národní ochranná známka byla posuzována vůči odlišné relevantní veřejnosti a že tedy k zápisu z pohledu rozlišovací způsobilosti mohl hrát roli tento fakt, tehdejší výkladová praxe či tehdy platné právní normy a bylo plně v gesci dotčených národních úřadů, jak tehdy platná pravidla budou aplikovat, úřad nebude následovat tento národní postup. Navíc národní označení je odlišné od přihlašovaného. Přihlašovatelem uvedené příklady národní ochranné známky tudíž může představovat dřívější rozhodovací praxi úřadu, ale relevantní pro posouzení rozlišovací způsobilosti je pouze souladný výklad s textem nařízení v konkrétně posuzované přihlášce ochranné známky EU. Úřad provedl samostatnou analýzu přihlašovaného označení a v souladu s nyní platnými právními předpisy a etablovanými principy známkového práva považuje přihlašované označení za popisné a postrádající rozlišovací způsobilost.

Vzhledem k výše uvedeným důvodům a v souladu s čl. 7 odst. 1 písm. b), c) a čl. 7 odst. 2 nařízení nemá tato přihláška ochranné známky Evropské unie inherentní rozlišovací způsobilost pro všechny požadované výrobky a služby.

Posouzení prohlášení o získání rozlišovací způsobilosti užíváním

Prohlášení přihlašovatele o nabytí rozlišovací způsobilosti užíváním se nevztahovalo na konkrétní výrobky a služby. Prohlášení úřad v rámci vstřícného přístupu k přihlašovatelům posoudí jako prohlášení vztahující se ke všem přihlašovaným výrobkům a službám.

Důkazy, k nimž má být přihlédnuto, jsou tyto:

• Občanský průkaz a cestovní pas společníka přihlašovatele

• Osvědčení o původu kávy

• Osvědčení o kvalitě kávy

• 17 faktur a tři prohlášení vztahující se k prodejům na území ČR, Slovinska, Polska nebo Rakouska

• Internetové stránky cafedehonduras.eu nabízející prodej subjektům z celé Evropské unie v češtině a dalších jazykových verzích

• Registrace domény cafedehonduras.eu

• Uvedení označení na pytlích s kávou, baleních kávy, internetových stránkách, propagačních materiálech, sponzorovaných akcích, prezentacích a v rámci prohlášení dalších subjektů (celkově 19 důkazů)

• Článek „Česko je kávový ráj“ (přihlašovatel v sdělení úřadu uvádí důkaz č. 47 - článek a č. 48 - snímek obrazovky článku, ale v samotných předložených podkladech figuruje pouze jeden výše uvedený článek)

• Registrace ochranné známky v České republice pod číslem 355253.

Posouzení důkazů

Podle čl. 7 odst. 3 nařízení absolutní důvody pro zamítnutí zápisu podle čl. 7 odst. 1 písm. b) až d) téhož nařízení nebrání zápisu ochranné známky, pokud ochranná známka získala užíváním ve vztahu k výrobkům nebo službám, pro které je její zápis požadován, rozlišovací způsobilost. Za okolností stanovených v čl. 7 odst. 3 nařízení je skutečnost, že označení, které tvoří předmětnou ochrannou známku, je skutečně vnímáno relevantní částí veřejnosti jako označení obchodního původu výrobku nebo služby, výsledkem hospodářského úsilí přihlašovatele ochranné známky. Tato okolnost odůvodňuje odmítnutí hledisek obecného zájmu, na nichž jsou založena ustanovení čl. 7 odst. 1 písm. b) až d) nařízení, která vyžadují, aby ochranné známky, kterých se týkají tato ustanovení, mohly být volně užívány všemi tak, aby nebyla vytvořena neoprávněná soutěžní výhoda ve prospěch jediného hospodářského subjektu.

Z judikatury vyplývá, že získání rozlišovací způsobilosti užíváním ochranné známky vyžaduje, aby alespoň podstatná část relevantní části veřejnosti identifikovala díky ochranné známce dotyčné výrobky nebo služby jako pocházející od určitého podniku. Okolnosti, za kterých může být podmínka spojená se získáním rozlišovací způsobilosti užíváním považována za splněnou, nemohou být určeny pouze na základě obecných a abstraktních údajů, jako jsou určité procentní míry.

Pro zápis ochranné známky podle čl. 7 odst. 3 nařízení musí být rozlišovací způsobilost získaná užíváním ochranné známky prokázána v té části Evropské unie, kde známka tuto rozlišovací způsobilost postrádala s ohledem na čl. 7 odst. 1 písm. b) až d) uvedeného nařízení.

Je třeba za účelem posouzení konkrétního případu získání rozlišovací způsobilosti užíváním zohlednit takové faktory, jako je zejména: podíl ochranné známky na trhu, intenzita, geografický rozsah a doba užívání této ochranné známky, výše investic, které podnik vynaložil na její propagaci, poměr zúčastněných kruhů, které identifikují výrobek/službu jako pocházející od určitého podniku díky ochranné známce, a prohlášení obchodních a průmyslových komor nebo jiných profesních sdružení. Jestliže na základě takových skutečností zúčastněný okruh osob, nebo alespoň jeho podstatná část, identifikuje díky ochranné známce výrobek/službu jako pocházející od určitého podniku, je nutné dojít k závěru, že podmínka vyžadovaná čl. 7 odst. 3 nařízení pro zápis ochranné známky je splněna.

Musí být podle judikatury rozlišovací způsobilost ochranné známky, včetně té, která byla získána užíváním, rovněž posouzena vzhledem k výrobkům nebo službám, pro které je zápis ochranné známky požadován, a s přihlédnutím k předpokládanému vnímání běžně informovaného a přiměřeně pozorného a obezřetného průměrného spotřebitele dotčené kategorie výrobků nebo služeb.

(10/11/2004, T‑396/02, Karamelbonbon, EU:T:2004:329, § 55-59; 04/05/1999, C‑108/97 & C‑109/97, Chiemsee, EU:C:1999:230, § 52; 22/06/2006, C‑25/05 P, Bonbonverpackung, EU:C:2006:422, § 75; a 18/06/2002, C‑299/99, Remington, EU:C:2002:377, § 63).

Z důkazů předložených přihlašovatelem není možné učinit závěr, že by alespoň podstatná část relevantní části veřejnosti, tedy anglicky hovořících spotřebitelů, identifikovala díky ochranné známce dotyčné výrobky a služby jako pocházející od určitého podniku, konkrétně od podniku přihlašovatele.

Občanský průkaz, pas, osvědčení o původu kávy a osvědčení o kvalitě kávy neprokazují nikterak získání rozlišovací způsobilosti označení prostřednictvím užívání u relevantní veřejnosti. Tyto důkazy pouze podporují popisnost označení, ale jinak jejich posouzení neumožňuje označení získat rozlišovací způsobilost v souladu s čl. 7 odst. 3 nařízení.

Žádná z uvedených faktur neobsahuje označení jako takové. Rovněž faktury, stejně jako prohlášení, se nevztahují k územím, kde je anglický jazyk jazykem úředním – tj. k Velké Británii, Irsku a Maltě. Údaje o prodejích na území států, jako je Česká republika, Slovinsko, Polsko či Rakousko, jsou z pohledu čl. 7 odst. 3 nařízení irrelevantní.

Webové stránky sice uvádí přihlašované označení ve formě uvedené v přihlášce, ale pouze pro stránky jako takové, nikoliv u jednotlivých produktů. Zároveň sice jsou uvedeny v třech jazykových verzích, v anglickém, českém a španělském jazyce, ale jejich součástí není žádný internetový obchod, který by umožnil nákup provést okamžitě (tzv. na jediné kliknutí) a není ani zřejmé, do jakých zemí v EU se produkty dodávají. V neposlední řadě přihlašovatel neuvedl žádná data o návštěvnosti webových stránek či data o tom, zda skutečně na dané webové stránky přicházejí relevantní spotřebitelé hovořící anglickým jazykem z území EU.

Registrace či vlastnictví doménového jména sama o sobě slouží pro jiné účely, než je posouzení rozlišovací způsobilosti ochranných známek. V tomto konkrétním případě je navíc doménové jméno odlišné od přihlašovaného označení a samo o sobě je jednoznačně popisné. Navíc přihlašovatel neuvedl žádná data o návštěvnosti domény či data o tom, zda skutečně dané doménové jméno využívají relevantní spotřebitelé hovořící anglickým jazykem z území EU.

Uvedení označení na obalech výrobků, internetových stránkách přihlašovatele, propagačních materiálech, internetových stránkách ostatních podnikatelů (např. gruzinskycaj.cz), sponzorovaných akcích, prezentacích a v rámci prohlášení dalších subjektů vzal úřad v potaz při svém posouzení, avšak žádný z předložených důkazů, kde lze zjistit jeho původ, se nevztahuje k Maltě, Irsku či Velké Británii. Většina důkazů se vztahuje k České republice či je v českém jazyce, tj. podobné důkazy nenaznačují, že by jim průměrný anglicky hovořící spotřebitel na území EU mohl vůbec rozumět. Anglicky uvedená informace v přehledu se pak vztahuje pouze k veletrhu v Seattlu, ve státu Washington, v USA, tj. mimo území EU.

Článek „Česko je kávový ráj“ (přihlašovatel v sdělení úřadu uvádí důkaz č. 47 článek a č. 48 snímek obrazovky článku, ale v samotných předložených podkladech figuruje pouze jeden článek) sice uvádí obdobné označení (bez slovního prvku „Passion for Arabica“) na šálku kávy, avšak zároveň uvádí další označení v jiném barevném provedení, kde podkladovou barvou je černá. Navíc přihlašovatel neuvádí vůbec zdroj článku, tj. místo a datum vydání, periodikum atd. Článek je v českém jazyce, tj. nikoliv relevantní pro anglicky hovořící spotřebitele. Z těchto důvodů není pro posouzení ve vztahu k čl. 7 odst. 3 nařízení odpovídající.

Relevance národní ochranné známky přihlašovatele byla zmíněna výše. Sama o sobě nemůže vzhledem k svému odlišnému znění a odlišné relevantní veřejnosti prokázat, že předmětné označení pro podstatnou část relevantní části anglicky hovořící veřejnosti v EU identifikuje dotyčné výrobky a služby přihlašovatele.

Z těchto dokumentů nelze dovodit, že by předmětná ochranná známka byla vnímána jako označení identifikující obchodní původ výrobků a služeb.

Na základě tvrzení a podkladů předložených přihlašovatelem nelze kladně odpovědět na otázku, že alespoň relevantní částí veřejnosti, je přihlašované označení chápáno jako označení obchodního původu výrobku a služby daného přihlašovatele. Anglicky hovořící relevantní veřejnost dosahuje v rámci EU řádově desítky miliónů osob, což je takový počet, než by uvedenými důkazy mohla být podmínka rozlišovací způsobilosti získané užíváním pro podstatnou část relevantní veřejnosti považována za splněnou. Dále důkazní materiál postrádá přesvědčivý materiál ve smyslu chápání označení ze strany dostatečného poměru zúčastněných kruhů, které by výrobek či službu identifikovaly jako pocházející od určitého podniku – jako jsou například výzkumy trhu či ankety. Rovněž je potřeba zdůraznit, že užívání označení se nerovná získání rozlišovací způsobilosti na relevantním území EU; v tomto případě na Maltě, v Irsku či ve Velké Británii. Je taktéž potřeba zdůraznit, že z podkladů pro tvrzenou získanou rozlišovací způsobilost užíváním nevyplývaly důkazy pro všechny přihlašované výrobky a služby.

V neposlední řadě je potřeba zmínit, že čl. 7 odst. 3 nařízení představuje výjimku vůči obecnému pravidlu vyplývajícímu z čl. 7 odst. 1 nařízení, tj. čl. 7 odst. 3 nařízení umožňuje zápis označení, která by jinak na základě posouzení absolutních důvodů zápisné nezpůsobilosti dle čl. 7 odst. 1 nařízení nebylo možné zapsat. Užití čl. 7 odst. 3 nařízení, jako výjimky z obecné zásady, tedy musí být náležitě podloženo důkazy, které dokládají, že pro část území EU, kde jinak označení postrádá inherentní rozlišovací způsobilost, získalo toto označení rozlišovací způsobilost užíváním, jelikož podstatná část relevantní veřejnosti dané označení vzhledem k přihlašovaným výrobkům a službám dobře zná. To se však v tomto případě neprokázalo.

Po posouzení výše uvedených důkazů a s přihlédnutím k relevantní judikatuře musí úřad konstatovat, ze předložené důkazy neprokazují přesvědčivým způsobem získání rozlišovací způsobilosti pro předmětné označení na základě užívání ve vztahu k výrobkům a službám, o jejichž zápis bylo požádáno.

Závěr

Vaše prohlášení, že přihlašovaná ochranná známka získala rozlišovací způsobilost v důsledku užívání v souladu s čl. 7 odst. 3 nařízení o OZEU, se na základě výše uvedených důvodů zamítá.

Z důvodů uvedených výše v tomto rozhodnutí a v souladu s čl. 7 odst. 1 písm. b), c) a čl. 7 odst. 2 nařízení o OZEU se tato přihláška OZEU tímto zamítá pro všechny výrobky a služby.

Podle článku 67 nařízení o ochranné známce Evropské unie („nařízení o OZEU“) máte právo odvolat se proti tomuto rozhodnutí. Podle článku 68 nařízení o OZEU musí být odvolání podáno u úřadu písemně do dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Odvolání se podává v jazyce řízení, ve kterém bylo napadené rozhodnutí vydáno. Kromě toho musí být do čtyř měsíců od téhož dne předloženo písemné odůvodnění odvolání. Odvolání se považuje za podané až po zaplacení poplatku za odvolání ve výši 720 EUR.

Jiří JIRSA